Sri Lanka [stop 11]

Hello people:) So we have another stop, a little further, in Colombo at Sri Lanka. This time we didn’t buy any tour from Princess, and rather went through the city and on our own. I have to mention that it was one of the hottest days we’ve spent outside the boat, so we pretty much cooked – well done style. Luckily there were rickshaw riders on every corner, and this is actually the first attraction we have seen here:) We also looked at the main street, along the Bier river, on the surface of which lies the newly built Buddhist temple Seema Malaka and then by rickshaws to the museum, around the government palace, the great golden Buddha, to the largest local market near the Red Mosque. Oh, we managed to check out a local shisha bar, it’s one of our traditions, testing local water pipes (nothing can be compared to our experience in Petra – if you don’t know what I mean, click here, where it’s described in detail – definitely worth it!). Well, quite a busy day so no more delays and let’s get to it:)


Ahoj lidi:) Tak tu máme další zastávku, zase o kousek dál, v Colombu na Srí Lance. Tentokrát jsme si od Princess nekoupili žádný výlet a radši si město prošli a projezdili rikšami po svém. Musím zmínit, že to byl jeden z nejteplejších dnů, jaký jsme zatím strávili venku z lodě, takže jsme se skoro upekli. Naštěstí tu všude jezdí zběsilí řidiči rikš, a to je vlastně první atrakce, kterou jsme tu zažili:) Taky jsme se podívali na hlavní třídu, podél řeky Biera, na jejíž hladině leží nově postavený buddhistický chrám Seema Malaka, a pak rikšou k muzeu, kolem vládního paláce, velkého zlatého Buddhy, až na největší místní trh a poblíž Červené mešity. Jo, ještě jsme stihli vyzkoušet místní shisha bar, to je taková naše tradice, zkoušení místních čajoven (nic se ale zážitku z Petry nevyrovná – jestli nevíte o čem mluvím, tak klikněte sem, kde je všechno popsané – určitě to stojí za to!). No, docela nabitý den, tak žádné zdržovaní a hned se na to vrhneme:)

After a little heart attack upon leaving air-conditioned ship (it was about 40 C outside!), we first stopped at local dancers in beautiful costumes who were welcoming tourists.  They have been dancing with the musicians since early morning, we’ve heard them from the balcony, but experiencing them on shore, from close was different:) Golden and colorful tinsel costumes, beautiful masks, and gorgeous bracelets. Some performers even had spooky masks!


Po málem infarktu při vystoupení z klimatizované lodě (venku bylo snad 40 C!) jsme se nejdřív zastavili u místních tanečnic v nádherných kostýmech, které vítaly turisty. Od rána tam tančily s hudebníky, které jsme slyšeli už z balkónu, ale zažít je zblízka je něco úplně jiného:) Zlaté a barevné úbory s třásničkami, krásnými maskami, a honosnými náramky. Někteří vystupující měli masky až strašidelné!

Once we took some photos, we went along the boat, around the shops with various souvenirs. Most of all, they offered colorful, delicate, trouser pants that fascinated us! There was so much to choose from on the hanger that we didn’t even know where to start with Moni and mom, all prettier than the other! And they were not too expensive; around ten dollars (and maybe you could bargain). Moni bought red ones and took it straight on, so you can see them in my photos:) After our tiny shopping, we took a taxi at the end of the “port promenade”, (it was still a normal van, rickshaws came in after) and went to the city.


Po focení s nimi jsme se vydali podél lodě, kolem obchůdků s různými suvenýry. Nejvíc tu nabízeli barevné jemné plandavé kalhoty, které nás hned zaujaly! Na věšáku jich bylo tolik, že jsme s Moni a Mamínkou vůbec nevěděly, jaké si prohlédnou dřív, jedny byly hezčí než druhé! A nebyly moc drahé, stály kolem deseti dolarů (a možná se dalo i smlouvat). Moni si jedny koupila a rovnou vzala na sebe, takže je uvidíte na fotkách:) Po nákupu jsme si chytli na konci „přístavní promenády“ taxíka (to byl ještě normální van, rikšy přišly až potom) a vyrazili do města.

We told our taxi driver we wanted to go to the city center – City Town – and that was a mistake. That’s the name of a new business center, but it’s still under construction, and it’s not at all in the center – I’m writing this for you to avoid this mistake if you ever come here too:) Fortunately, he dropped us off at the side of the river; where stands (or swims) the newly built Buddhist Temple of Seema Malaka, with lots of beautiful sculptures. It was built in 1970 (and so it is new in comparison to other ancient temples), after the original temple sank in the river. They built it on three huge platforms connected by bridges, so it looks like it floats on the water. At least we took the opportunity to look at it.


Taxíkáři jsme řekli, že chceme do centra města – City Town – a to byla chyba. Tak se totiž jmenuje nové obchodní středisko, které je však teprve ve výstavbě, a navíc není vůbec v centru – to píšu proto, abyste tuhle chybu neudělali, kdybyste sem taky vyrazili:) Naštěstí to bylo na břehu řeky Biera, na které hned proti rozestavěnému centru stojí (nebo spíš plave) nově postavený buddhistický chrám Seema Malaka, se spoustou krásných soch. Postaven byl v roce 1970 (a tak je proti jiným starobylým chrámům vlastně nový), potom co se původní chrám v řece potopil. Postavili ho na třech velikánských deskách spojených mosty, takže to vypadá, jakoby se na vodě vznášel. Tak jsme aspoň využili příležitosti a prohlédli si ho.

Right next to the temple came the second best attraction of the day! Photo with a monkey and snakes! It was like a movie, the serpent played on a flute to two snakes in baskets, with a monkey in his arms. We started to take some images and he was luring us for a photo with his monkey. It was a wild one, taking everything from people, sunglasses, hats, money; everything had to be hidden, otherwise stolen! Of course we didn’t miss it. But I was more interested in the snakes as they were rolled, steadily watching us as we take photos of them. We cheerfully paid him a few dollars, even though he didn’t ask for anything. In return he pulled a hidden bag with a giant snake! He was about to put him around our neck, but we took off, ran in speed of light, just mumbling, “no, thanks, bye”!


Hned vedle chrámu přišla druhá nejlepší atrakce dne! Focení s opičkou a hady! Bylo to jako z filmu, zaklínač hadů hrál kobrám v košíčku na flétnu, s opičkou v náručí. Hned jsme si ho začali fotit a on nás lákal na společnou fotku s opičkou. Byla fakt šíleně neposedná, všechno lidem brala, brejle, kšiltovku, peníze, všechno si museli před ní držet! Samozřejmě jsme si to nenechali ujít. Mě ale víc zaujali hadi, jak byli smotaní a nehybně nás pozorovali, jak je fotíme. Zaklínači jsme rádi zaplatili pár dolarů, i když si o nic neřekl. Na oplátku vytáhl schovaný pytel s obřím macatým hadem! Hned nám ho chtěl motat kolem krku, ale my radši vzali nohy na ramena a pádili pryč!

We walked in the direction we thought is the real center. It was not a nice walk, because there was a lot of high-rise buildings being build in this part of the city, so dust and mud everywhere. It is obvious that large investments have come to Colombo, said to be from China, so it will soon be a city full of skyscrapers.


Vydali jsme se pěšky směrem, kde jsme tušili opravdové centrum. Nebyla to žádná pěkná procházka, protože v téhle části města zrovna stavějí spoustu výškových domů, takže všude byl prach a bahno. Je vidět že do Colomba dorazily velké investice, prý z Číny, takže z nej brzo bude velkoměsto plné mrakodrapů.

It was so hot that we finally took a local rickshaw [yaaay] and continued on! Rickshaws are so common in Colombo that I’ll pay some attention to them. They are actually descendants of traditional carts for two passengers who have been pulling these for rounds for centuries. Those of today are already motorcycles; it’s actually a tricycle with one wheel in the front and two at the rear, powered by a motorcycle engine, with handlebars. There are usually two passengers on the backside, but three can fit – we tried that in practice. Rickshaws transportation is pretty cheap, it is also used by the locals (maybe instead of a bus?). We took several of them that day, some even had a taximeter.


Bylo takové vedro, že jsme si nakonec vzali místní tágo, rikšu [yaaay], a pokračovali dál! Rikši jsou v Colombu všudypřítomné takže jim budu věnovat trochu pozornosti. Jsou to vlastně potomci tradičních vozíků pro dva pasažéry, které po staletí tahali pešky kuliové (tak se aspoň nazývali v Číně). Ty dnešní už jsou motorové, je to vlastně tříkolka s jedním kolem vpředu a dvěma vzadu, poháněna motorem z motocyklu, ze kterého má i řídítka. Na lavici vzadu většinou jedou dva pasažéři, ale vejdou se i tři – což jsme si v praxi vyzkoušeli. Doprava rikšou je hodně levná, však ji také místní běžně využívají (možná nahrazuje autobus?). Za den jsme jich vystřídali několik, některé měly dokonce taxametr.

Because we were six, we took two rickshaws, and headed to the center in giant speed. So far, I thought I had the worst experience with scooters in Vietnam, but this is another level! They ride on the principle of “guard your own front”, drivers don’t brakes at all, and when they do, at the last moment, when you close your eyes and prepare for a big bump! True adrenaline, and all that adventure usually costs only $ 2 (and almost your life), but we’ve been with them many times [haha]. However, we also encountered a sneaky driver who, when he saw tourists, wanted to charge us ten times more! Of course we didn’t jump on it, we have enough of experience from Prague, it’s between taxi drivers similar!


Protože nás bylo šest, tak jsme si vzali dvě rikši, a ty s námi obří rychlostí pádily po centru. Doteď jsem si myslela, že mám nejhorší zkušenost ze skútrů ve Vietnamu, ale tady to je jiný level! Jezdí se podle zásady „hlídej si předek“, řidiči rikš vůbec nebrzdí, a když jo, tak na poslední chvíli, když už zavíráte oči a připravujete se na velký náraz! Fakt adrenalin, a celé to dobrodružství nás většinou stálo jen $2 (a taky skoro život), ale stejně jsme s nimi jeli víckrát [haha]. Narazili jsme však i na chytráka, který když viděl turisty, chtěl nám účtovat desetkrát tolik! Samozřejmě jsme se nedali, máme přece zkušenosti z Prahy kde je to mezi taxikáři podobné:)

We also photographed big Golden Buddha, in the park opposite the government palace. And it was not the only one here. A little further, was another one, a temple with Buddha who is painted in colors. Visitors brought him flowers they bought in the stand in front of the entrance. They prepared them from closed large buds that were opened up and arranged by the salesman, these flowers float on the surface.


Taky jsme se vyfotili u velkého zlatého Buddhy, v parku proti vládnímu paláci. A nebyl jediný. O kus dál jsme navštívili chrám, kde měli obřího Buddhu pomalovaného pestrými barvami. Návštěvnici mu přinášeli květiny, které tu kupovali ve stánku před vchodem. Připravovali je z uzavřených velkých poupat, které šikovně otevřeli a naaranžovali tak, že rozvinuté květy plavaly na hladině.

We have visited the largest market, and when I say the biggest one, it really is, because I didn’t see anything bigger. And that’s just one part of it, regarding fruits and vegetables. They really sold everything, all sorts of styles. You walk around giant bananas, a pile of pineapples, avocados, all varieties of vegetables (some species were unknown to us), stalls with tea, nuts, amongst refreshment stalls, where they offered, for example, prepared avocados in several styles and banana crepes (we didn’t try those). It was wonderful, so many colorful fresh fruits, a heap of vegetables, and enthusiastic shopkeepers who kept their stands and goods constantly organized. Well, the photos speak for itself:)


Navštívili jsme i největší trh, a když říkám největší, tak to fakt platí, protože tak velký jsem ještě neviděla. A to jsme prolezli jenom jeho jednu část, zaměřenou na ovoce a zeleninu. Prodávali tam opravdu všechno ve velkém stylu. Procházíte kolem obřích trsů s banány, hromad ananasů, avokáda, kolem je všelijaká zelenina (některé druhy jsme ani neznali), stánky se sypanými čaji, oříšky, mezi tím stánky s občerstvením, kde nabízeli například nakládané avokádo na několik stylů a banánové palačinky (to jsme ale nezkoušeli). Bylo to nádherný, tolik barevného čerstvého ovoce, haldy zeleniny a nadšených prodavačů, kteří si stánečky a zboží neustále upravovali a rovnali, jsem ještě neviděla. No, fotky mluví za vše:)

The city is full of temples, Buddhist, Hindu, and mosque. An enormous Red Mosque in the busiest center surrounded by streets so stunted, I have never experienced such thing before, and it was unbelievable. The merchandise is overflowing on the sidewalks (and maybe these are not even sidewalks), parking lots, crowds of pedestrians and shopkeepers, while rickshaws drive by crazy! Our main concern was to hide our toes from furious drivers who were passing by!


Město je plné chrámů, buddhistických, hinduistických, i mešit. Nepřehlédnutelná je obrovská Červená mešita v nejrušnějším centru, obklopena uličkami tak zacpanými, že jsem to ještě nezažila. Zboží z obchodů přetéká na chodník (a možná to ani není chodník?, jak mě teď napadá), parkující dodávky, davy chodců a nakupujících, mezi tím se velkou rychlostí proplétají rikši, prostě blázinec! Hlavní starost jsme měli, aby nám nějaký zběsilý řidič nepřejel nohy!

So, we turned to a quieter street where we took pictures of beautiful Hindu and Buddhist temples. Its said one has hundreds of statues, and one even one thousand!


Raději jsme za chvíli zabočili do klidnějších postranních uliček, kde jsme si vyfotografovali krásné hinduistické a buddhistické chrámy. Některé na sobě měly stovky soch, jeden prý dokonce tisíc!

Finally, we tested local shisha in Choco Luv bar, which we found on the Internet (specializing in milkshakes). Although it was far away, the visit was worth it. It was nothing fancy and our milkshake looked hideous and tasted gross (we just tested a bit and left the rest to the flies), the shisha was however surprisingly great (they use coconut coals we are used to). It can’t be compared to Smokehouse in Prague, but if you ever visit Colombo and you like to experiment with water pipes as well, you definitely have to give it a try (btw, they didn’t want to give us Wi-Fi password, they said its broken, but after calling the manager it mysteriously started to function, so don’t give up!).


Na závěr jsme otestovali místní shisha čajovnu Choco Luv bar, kterou jsme si našli na internetu (specializují se na milkšejky). I když to bylo dost daleko, návštěva stála za to. Sice žádný luxus a milkšejky od pohledu dost hrozné, takže jsme je jen trošku ochutnali a nechali být, ovšem shisha dobrá, používají kokosové uhlíky, na které jsme zvyklí! Sice se to se Smokehouse v Praze nedá srovnat, ale jestli se někdy do Colomba podíváte a taky rádi experimentujete s vodními dýmkami, určitě se tam mrkněte (mimochodem, nechtěli nám dát Wi-Fi heslo, prý jim nefungovalo připojení, ale po zavolání manažera se jim záhadně rozjelo, takže se nedejte!).

PS: And when you are in Colombo, don’t be afraid to try local taxi rickshaws. Although it looks very fast and furious at first [haha] and terribly dangerous, it’s a great experience:)


PS: A když už budete v Colombu, nebojte se vyzkoušet místní taxi rikši. I když to ze začátku vypadá moc rychlé a zběsilé [haha] a děsivě nebezpečně, je to skvělý zážitek:)

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *