When you travel a lot, of course you may come to many places more then once and that’s exactly what happened in Penang. We’ve been here couple years ago, also by a boat, and saw all the attractions around, so now we chose only what we liked the most. Taxi drivers are usually trying to get you wherever they get a commission from (typically carpet shops, jewelry, etc.), and of course we wanted to see most of the day due to the lack of time on this type of traveling.
Když hodně cestujete, samozřejmě se vám stane, že na některá místa přijedete víckrát. A to přesně platí o Penangu. Už jsme tu byli před pár lety, taky lodí, a tenkrát jsme si nechali ukázat všechny zajímavosti, takže teď jsme si mohli vybrat jen to, co se nám tenkrát nejvíc líbilo. Taxikáři se vás totiž pokoušejí zavézt hlavně tam, kde dostanou nějakou provizi (typicky prodejny koberců, zlatnictví a podobně), a to jsme tentokrát samozřejmě vynechali. S časem totiž člověk při tomhle způsobu cestovaní samozřejmě musí šetřit:)
So the program: The most beautiful temple, the botanical garden, best local beach, and also a well-known shop where you can taste different kinds of coffee and tea (these are great – especially the chocolate one!). The only thing we missed is the butterfly farm, which is too far away. But at least we have a reason to come here again – it is said the third time’s the charm.
Takže program: Nejhezčí zdejší svatyně (těch je víc), botanická zahrada, nejslavnější pláž, a taky známou prodejnu s ochutnávkami různých druhů kávy a čajů (ty jsou super – měli i čokoládovou přichuť!). Jediné, co jsme vynechali, je farma motýlů, která je moc daleko. Ale aspoň máme důvod sem ještě někdy přijet – přece se říká, že do třetice všeho dobrého:)
First, a little information [yaaay]: Penang is an island and at the same time one of the Malaysian Federation states. At first glance, the visitors see a nice mixture of people, cultures and religions. Malaysians, Indians, Chinese, Europeans, all meet in the street, all of them have their temples and churches.
Nejdřív trochu informací [yaaay]: Penang je ostrov a současně i jeden ze států Malajské federace. Na první pohled tu návštěvník vidí, že je to pěkná směsice lidí, kultur i náboženství. Malajci, Indové, Číňani, Evropané, všechny potkáte na ulici, všichni tu mají své chrámy a kostely.
Tourists most probably visit a temple with a huge statue of the sleeping Buddha. Enthusiastic guardians are watching it, but don’t panic, it’s not at all moving – could it be a sculpture?:) But they are tiny, against Buddha himself. He’s inside, and he’s really huge! In length, more than 30 meters, as long as my middle school playground:) Of course you have to take off your shoes at the entrance…so for this kind of a trip, leave your Gucci sneakers at home, so another tourist “mistakenly” doesn’t leave in them, and then, you end up wearing his slippers [haha].
Turisti asi nejvíc navštěvují chrám s obrovskou sochou spícího Buddhy. Vstup k němu hlídají obrovští draci, ale žádný strach, jak jsem pozorovala, vůbec se nehýbají – že by sochy?:) Proti samotnému Buddhovi jsou to ale trpaslíci. Ten je uvnitř, a je fakt hóóódně velikej! Na dýlku přes 30 metrů, tak dlouhej jsme kdysi na zakládce měli dvůr:) U vchodu se samozřejmě musíte zout, takže na výlet radši žádný tenisky Gucci, aby si je při odchodu jinej turista „omylem“ nesplet se svejma pantoflema!
Despite that, many big bells and gongs hang around the temple, of course, of course, we tried to play on it. Just a little, but if we had more time, we would have gone professional with it:)
Okolo chrámu visí různé velké zvony a gongy, na které jsme si samozřejmě zkusili zahrát. Moc nám to sice nešlo, ale mít víc času, přišli bychom těm mackům na kloub!
Then came the best part of the trip – a botanical garden with funny monkeys. It’s a bit further from George Town (that’s the capital city of Penang) where we’ve anchored. It is really beautiful, well maintained, and yet there is surprisingly no fee. But it lies in the hills, so we enjoyed the opportunity to ride around by a train, plus it was really hot. The train ride is paid, and we were amused that they had a sign, ride for 3 ringgit but tourists for 10 (which is about 50 Czech crowns, or $2.5).
Pak přišla nejlepší část výletu – botanická zahrada s legračními opičkami. Ta je kousek za George Townem (to je hlavní město státu Penang), kde jsme kotvili. Je fakt krásná, dobře udržovaná, a přesto se tu překvapivě neplatí vstupné. Leží ale v kopcích, takže jsme rádi využili možnost projet ji vláčkem, v tom vedru to fakt bodlo. Za ten se ale už muselo platit, a pobavilo nás, že v pokladně měli cedulku s nápisem jízdné 3 Ringity, cizinci 10 (což je na naše asi padesátka).
The biggest attraction of the park are monkeys. They look for visitors from the very entrance, cleverly close to the local shop. They are curious to know if you have anything for them. We didn’t bring anything, so we asked the shopkeeper and he recommended us two kinds of treats. The monkeys had a lot of fun, they were sitting around us, and when we offered them something, they came closer and carefully took it by their little hands. They didn’t even fight, but only the older and bigger ones sometimes snarled at the youngsters to wait their turn.
Největší atrakcí parku jsou opičky. Vyhlížejí návštěvníky už od vchodu, chytře poblíž místního obchodu. Jsou zvědavé, jestli jim něco nesete. My pro ně ale sebou nic neměli, tak jsme se zeptali prodavače, a ten nám doporučil dva druhy pamlsků. Opiček se seběhlo fakt spousta, způsobně si posedaly kolem nás a když jsme jim něco nabídli, přišly blíž a opatrně si to těma svejma malejma ručičkama vzaly. Nehádaly se ani nepraly, jenom ty starší a větší občas zavrčely na mláďata, aby je nepředbíhala.
I adored one mother with a baby who was holding onto her from the button of her belly. The baby looked completely different, the face was just like a chimpanzee. So now I don’t know if all the babies of these monkeys are born like this, and later their appearance changes, or maybe the mother …? 🙂
Nejvíc se mi líbila jedna maminka s mláďátkem, které se jí drželo zespodu na bříšku. To totiž vypadalo úplně jinak, obličejíček mělo přesně jako šimpanz. Tak teď nevím, jestli se takhle rodí všechna mláďata těchhle opiček a později se jejich vzhled změní, nebo ta maminka snad…?:)
These monkeys were obviously used to the tourists, some behaved like experienced photo models (they are on all the commercials of the park) and they don’t even get scared by a bigger crowd. There were plenty of tourists visiting around us, and it was interesting to see how they react to monkeys differently. Several Japanese children were a little bit afraid, but the Americans became friends with them easily.
Opičky jsou na turisty samozřejmě zvyklé, některé jsou už zkušené fotomodelky (však jsou na všech reklamách parku) a neleknou se ani většího davu. Při naší návštěvě tady turistů byla spousta a bylo vidět, jak rozdílně reagují. Třeba japonské děti se opiček trochu bály, ale Američani se s nimi skamarádili hned.
After lunch, we went to the beach. They are well prepared for tourists, there are plenty of stalls where you can buy nice swimsuits, a hat, a towel, all just for few bucks. Basically, everything you need but you don’t have. As soon as we left the shop, the salesmen from water attractions spotted us; and immediately started offering us a kayak, a banana, a parachute, snorkeling gear, and a jet ski that my brother rented out for half an hour. Meanwhile, we sat at the local beach bar and tasted original Thai Red Bull! It tastes quite different from the one we are used to, “ours” here is called the European Red Bull. The Thai one doesn’t have bubbles, and it’s more like syrup with water. It was an experience, but I stick to the classics.
Po poledni jsme se zajeli osvěžit na pláž. Na turisty jsou tu dobře připravení, je tu spousta stánků, kde vám za pár korun prodají hezké plavky, klobouk, ručník, prostě všechno co potřebujete a co sebou zrovna nemáte. Hned jak nás u obchůdku zahlédli lidi od vodních atrakcí, nabízeli nám kajak, banán, padák, šnorchlování, jet ski, to si brácha rovnou na půl hodinky vypůjčil. My si zatím poseděli v místním baru na pláži a ochutnali originální thajský Red Bull! Chutná docela jinak než ten, na který jsme zvyklí, ten „náš“ tady mají pod názvem Evropský Red Bull. Thajský nemá bublinky a je to spíš jako voda se sirupem. Byla to zkušenost, ale zůstanu u naší klasiky.
At the end, we drove to a special shop selling tea and coffee. Nearly all of them offered tasting option in small cups, so we tried several and bought some, especially those with chocolate and coconut flavors – they tasted the best. Although it tastes great in far Malaysia – in Prague it may not be such a charm:) However, we will exhibit it at home in the kitchen, and always remember exotic Penang:)
K večeru jsme se jeli občerstvit do prodejny s několika druhy čaje a kávy. Skoro od všech tam nabízeli ochutnávky v malém kalíšku, takže jsme si jich hodně vyzkoušeli a několik koupili, hlavně ty s příchutí čokolády a kokosu – ty mi chutnaly nejvíc. I když jinak to chutná v daleké Malajsii – v Praze už to takové kouzlo možná mít nebude:) I tak si je ale doma v kuchyni vystavíme, budou nám připomínat exotický Penang:)
Super další! ????????