Yo snow – Antarctica

Yo snow – Antarctica

Chellou! Today I’ll tell you what we did on the first day in Antarctica! [yaaay]! As I said earlier, it was a 5 hour flight, but in such plane, it felt like we were flying to the end of the world – well it is ultimately the end of the world:)! Half an hour before landing, we were given our backpacks back, to put on warm clothes – I still changed from my sneakers into giant snow boots (which is why you’ll see them hanging on the backpack)! We watched the landing on the monitor in front of us – the pilots were landing uphill on the glacier, few kilometers of ice and snow. After landing, we put on our backpacks and slowly climbed down the stairs [yaaay] – we all walked in there as crowds of snails – I was very slippery! The weather was beautiful – cloudless blue sky, everything you see is pure white desert, bordered by round black-capped mountains. Of course we had to wear dark ski or polar goggles and fully face wrapped to protect the skin from frostbites. On the hands, we had two sets of gloves, but on the South Pole I will definitely wear three pairs! After few minutes of observing such beautiful place, polar off-road cars (they have very wide tires and some even 6 wheels) were waiting for us to drive us to the main camp – Union Glacier.


Aój! Dneska vám řeknu, co jsme dělali první den na Antarktidě! [yaaay]! Už jsem řekla, že let trval 5 hodin, ale v takovém letadle to bylo jak letět na konec světa – i když to nakonec konec světa je:)! Půl hodiny před přistáním nám vrátili batohy, na převléknutí do teplého oblečení – já jsem se ještě přezula z tenisek do obřích sněhulí (proto je uvidíte visící na batohu)! Přistání jsme sledovali na monitoru před námi – ranvej tam není zpevněná a piloti přistávají do kopce na ledovci, je to několik kilometrů ledu a sněhu. Po přistání jsme si nasadili batohy a pomalu vystoupili – jupííí – všichni jsme se tam procházeli jak stádo šneků [yaaay] – hrozně to klouzalo! Venku bylo nádherně, modré nebe bez mráčků, všude kolem bílo, ohraničené dokola černými vrcholky hor. Samozřejmě jsme museli mít hodně tmavé lyžařské nebo polárnické brýle a celý obličej zabalený, protože stačila chvilka a člověk by měl omrzliny. Na rukách jsme měli dvoje rukavice, ale na Jižní Pól si nasadím troje! Už tam na nás čekala terénní polárnická auta (mají strašně široké pneumatiky a některá dokonce 6 kol) a odvezla nás do hlavního kempu – Union Glacier.IMG_5842

The journey to the camp was very short. The camp is situated on a glacier in the valley, protected by mountains against strong winds. Upon our arrival, the guides were already waiting for us – showed us and explained us how everything works. We were also assigned tents for 2 people; of course I lived with Moni [yaaay], check her out on Instagram under (little.moni) she has some great photos! The tents have a double wall, but are not heated (the ones in the previous expedition in White Dessert were) so we were quite scared not to freeze over the night! However polar sleeping bags did not allow it, they are determined to a much greater freezing temperatures (I’d like to see what place is colder than Antarctica!) They also showed us how to operate the toilets. These toiles do not flush – they are dry, so all waste disposal is taken back to Chile. The booth for women has two toilets – one for liquids and the other one just next to it, for solids [haha]. Next to the toilets booth was the bathroom with three showers, which was recommended to use every 3 days (although Antarctica is all about snow, it is important to to save water – it is very expensive and difficult to melt it -> pollution – and especially the waste water must be take back to Chile). The bathroom had only one sink with hot water that operated only for few hours a day. If we wanted to take a shower, we had to fill a bucket with boiling water from the tap – and then add a few scopes of snow. The bucket was placed next to the shower with attaching hose – and huuup to the shower – the water lasted for about 3 minutes of showering:) [yaaay] For dental care, we filled cups with water from another tank.


Cesta trvala jen chvíli. Kemp leží na ledovci v údolí a hory ho chrání před silným větrem. Už na nás čekali průvodci, všechno nám ukázali a vysvětlili, jak to tam funguje. Ubytovali jsme se stanech po 2 lidech, já jsem samozřejmě bydlela s Moni [yaaay]. Stany mají dvojité stěny, ale nejsou vytápěné (to ty při minulé expedici ve White Desert byly), tak jsme se dost děsili, jestli v noci nezmrzneme. Ale polárnické spacáky to nedovolily, jsou prý určené do mnohem větších mrazů (to bych ráda viděla, kde je ještě větší zima než v Antarktidě!) Taky nám ukázali, jak fungují záchody. Nejsou splachovací, ale suché, a obsah se odváží z Antarktidy pryč. Budka pro ženy měla vedle sebe 2 záchody – jeden na malou a druhý hnedka vedle – na všechno ostatní [haha]. Poblíž byla koupelna se 3 sprchami, které doporučovali používat jen jednou za 3 dny (i když je všude kolem sníh, musí se strašně šetřit s vodou – jednak se musí sníh draze rozpouštět a hlavně odpadní voda se musí z Antarktidy letecky odvést zase do Chile). Koupelna měla jen jedno umyvadlo a teplá voda tekla jen pár hodin denně. Pokud jsme se chtěli osprchovat, museli jsme naplnit kyblík vařicí vodou z kohoutku – a pak přidat pár lopatek sněhu. Kyblík se položil vedle sprchy a strčila se do něj hadice:) A huuup do sprchy [yaaay] – voda vydržela asi na 3minutové sprchovaní!  Na čistění zubů jsme si čepovali do kalíšku pitnou vodu z jine nádrže.

They also showed us a tiny gift shop, rental bikes, skis and other equipment. Right in front of the gift shop was just newly installed mailbox that came by the plane. We were told, that there has never been a mailbox before so they did not really know what to do with it. They did not receive any postcards or stamps from Chile, maybe it will come by in the next plane…but we didn’t get to send a card:( Anyways, food in the camp deserves a separate paragraph – it was amazing [yaaay] – but I will do that later in other posts! After lunch, we obviously wanted to browse around, and do something – so we chose bikes! The wheels look quite different than to those we are used to. The are pretty thick (almost like a motorcycle) to ride on snow without getting stuck – of course I had to get stuck! Stepping on them is therefore pretty hard work! Eventually my bike’s chain fell [haha] – I come and I destroy [yaaay]:) So I gave up – maybe due to the laziness after lunch – they cooked really well! We thought the food would be very basic – but no, they took really great care of us! After lunch and all kinds of activities, we received our bags, sleeping bags and inflatable mats, so we went to ‘unpack’. There was really not much, because we didn’t pack anything that would be unnecessary (bags couldn’t exceed 20 kg). There wasn’t really space for ‘unpacking’ but we’re on an expedition, that’s obvious! So we unpacked the most important things – extra gloves, hat, socks and additional layers of warm clothes.


Taky nám ukázali malinký obchůdek se suvenýry, půjčovnu kol, lyží a dalších pomůcek. Před obchůdkem zrovna instalovali poštovní schránku, která přiletěla s námi letadlem. Dozvěděli jsme se, ze je to úplná novinka, nikdy předtím tady schránku ještě neměli – a vlastně ani nevěděli, co s ní mají dělat. Z Chile jim totiž neposlali ani pohledy, ani známky, možná přijdou příštím letadlem. Ale to my už nevyužijeme:( Zvláštní odstavec by si zasloužilo jídlo – [yaaay] ale o tom až příště! Po obědě jsme samozřejmě hned chtěli něco podniknout. Vybrali jsme si kola, vypadají o dost jinak, než ta, na která jsme zvyklí. Aby se s nimi dalo jezdit po sněhu, mají pěkně tlusté pneumatiky, skoro jako u motorky. Šlapat na nich je proto pěkná dřina [naaay]! Pořád jsem zapadala, a nemohla se rozjet. Nakonec mi spadl řetěz [haha] přijedu a rozbiju [yaaay]:) Tak jsem to vzdala – asi tou leností po obědě – vařili fakt dobře! Mysleli jsme, že jídlo bude hodně základní – ale néé, fakt se tam o nás skvěle starali! Po oběde a všech možných aktivitách nám přivezli tašky, spacáky a nafukovací podložky, takže jsme šli vybalovat. Popravdě nebylo moc co, protože jsme nevezli žádné zbytečnosti (mohli jsme mít do letadla jenom 20 kg) a taky tam bylo málo místa – ale jsme na expedici, to je přece samozřejmý! Takže jsme vybalili to nejdůležitější– extra rukavice, čepici, ponožky a teplé prádlo.

Before dinner we sniffed around the camp, drove on bikes again, while photographing everything thousand times! Oh, and rolled around in the snow! For dinner, we dined really delicious treats in the form of a buffet. Then we met up with our group and guides, who told us that the weather is good, so we will probably fly to the South Pole the next morning [yaaay]! They informed us about what to pack since we were going to spend a night. Most of our things were going to be left in the camp so we were told to fly with our backpack and polar rented equipment (special jacket, trousers, boots, all perhaps to – 60 degrees). When we got to ‘bed’, we couldn’t fall asleep, it was a pure daylight, and without a clock, no one really knows what time it is. The camp is under Chilean time zone, but at the Pole it is different. Since I need to sleep in complete darkness, I used my sleeping blinker, snuggled into my sleeping bag and tried to fall asleep quickly to be well rested for tomorrow’s big adventure! Of course we couldn’t sleep! It was freezing! We had to sleep in gloves, hat, 2 fat socks, and 2 layers of clothing…we were still cold:( On top of that, the doctor told us to keep hydrated due to the drastic elevation change, so yes; we had to use the ladies‘ booth [haha]. So we popped out of our sleeping bag, dressed additional layers, and as creeps headed the direction the toilet – well, this happened 3 times per night [haha][great success]!


Před večeří jsme si kemp prošmejdili, projeli znovu na kole a samozřejmě všechno tisíckrát vyfotili! Jo a vyváleli se pořádně ve sněhu!:) Na večeři pro nás připravili zase nějaký dobrůtky ve formě bufetu! Potom jsme se sešli s naší skupinou a průvodci, kteří nám oznámili, že počasí je dobré, takže se pravděpodobně poletí druhy den na Jižní Pól! [yaaay]! Dali nám pokyny, co si máme s sebou zabalit, protože jsme na Jižním Pólu měli přespat. Většinu věcí necháme v kempu a poletíme jen s batohem a naší vypůjčenou polární výbavou (speciální bunda, kalhoty, a boty do mínus snad 60 stupňů). Nechtělo se nám jít spát, protože bylo pořad světlo jako v poledne, a člověk ani pořádně neví kolik je vlastně hodin. V táboře se všechno řídí chilským časem, ale na Pólu to bude jinak. Tak jsem si nasadila na oči klapky, zachumlala do spacáku a snažila se rychle usnout, abych byla na zítřejší velké dobrodružství odpočinutá! Protože nám doktor řek ať dodržujeme dostatečný pitný režim, kvůli drastické výškové změně, samozřejmě jsme musely s Moni použít dámské budky [haha]. Takže jsme vylezly ze spacáku, oblékly všechny vrstvy, a vyplížily směr záchod – no a tohle se opakovalo asi 3 krát za noc [haha].

Napsat komentář